Informace o horolezecké škole RockJoy

Jan (Horáček) Horák

Jak dlouho lezeš a jaké byly Tvé začátky

Začátky? Úplný začátek byl asi tehdy, když jsem měl místo chrastítek karabiny a spával jsem místo s plyšákem s cepínem. Mamka mi ho v noci brala, abych se nezapíchl a já vždy brečel. Soustavně lezu od 6 let, tedy cca 24 let.

Kdybys nelezl, co bys dělal?

Věnoval bych se hlavně fotografování a potápění. To jsou věci, na které mi teď nezbývá moc času.

Jaký byl tvůj nejsilnější zážitek z lezení?

To se nedá konkrétně říct. Těch zážitků je tolik..Myslím, že by to mohlo být vylezení údolky na Hlásku v Teplických skalách, když mi bylo asi 13 let. Lezl jsem to na druhým a hrozně jsem se trápil, ale nahoru jsem se dostal. Pak taky pokus o zimní výstup severní stěnou Eigeru, když mi bylo 20 let. To byla velká zkušenost.

Nastal někdy moment, kdy sis si řekl: "Tak dost! Končím s lezením"?

Takový moment nenastal. Kolikrát si říkám, co tady sakra dělám? Někdy jsem z lezení k smrti unavený. Ale vždy se vrátím.

Proč bys doporučil ROCKJOY a co bys chtěl, aby si klienti z vašich kurzů odnesli?

Snažím se přistupovat ke každému klientovi co nejvíc individuálně, odhadnout, co by mu nejvíc pomohlo ke zlepšení. A nejde jen o fyzický trénink, ale i o psychickou přípravu. Většina úspěchu je v hlavě, a proto se snažím tento aspekt zahrnout do naší nabídky.

Možná to bude znít jako klišé, ale pro mě je nejdůležitější spokojený zákazník. Proto bych byl rád, kdyby si lidé z našich kurzů odnášeli to, že investovali do něčeho, co jim přineslo užitek. Ať už se něco nového naučili nebo se jen dobře bavili.

Co Tě ve skalách štve?

Štvou mě odpadky a lidé, kteří se na písku chovají jako na umělé stěně.

Co děláš kromě lezení?

Chodím do fitka, cestuji, potápím se. Na koníčky, mi ale moc času nezbývá.

Jaká je Tvá nejoblíbenější oblast?

To se asi nedá jednoznačně říct. Navštívil jsem mnoho lezeckých oblastí a všechny měly své kouzlo. Loni se stal a mým favoritem oblast v USA Indian Creek. Lezení spár v rudém pískovci. Na bouldering mám rád Castle Hill na Novém Zélandě. A nesmím zapomenout na naše domácí oblasti. Líbí se mi lezení v Tisé, v Labáku.

Co po Tobě lidé nejčastěji chtějí?

Úplně nejčastěji chtějí poradit s materiálem a vybavením. Pak taky, jak mají co vylézt.

Zachránil jsi někdy někoho v horách?

V roce 2007, když jsem vedl expedici na Pik Lenin. V 6100m jsem potkal večer polského horolezce, který si tam zlomil nohu. Bylo už hodně pozdě a nikde nikdo. Oba jsme měli ten den úspěšný výstup na vrchol ( 7134m) a sestupovali jsme přes třetí tábor do tábora druhého. Nechal jsem mu tam stan, jídlo, karimatku, vaření a léky proti bolesti. Do C2 v 5400m jsem došel někdy okolo 22. hodiny. Nikdo z lidí, co tam byli, mu nechtěl jít pomoci. Ráno jsem sešel do C1 a zorganizoval pomoc. Polák byl 3. den v pořádku v BC.

Trénuješ nebo Ti stačí lezení jako trénink?

Trénuji. Chodím do posilovny, na stěnu...všechno ale s mírou. Rozhodně to nijak nepřeháním.

Na co jsi v lezení hrdý?

Hrdý jsem na to, že se věnuji všem lezeckým disciplínám. Snažím se lézt stejně dobře sportovní cesty, jako lézt v horách nebo ledy. Taky mě baví technické lezení, drytool...prostě se nespecializuji jen na jednu věc.

Máš nějaké zkoušky nebo doklad, který Tě opravňuje učit lidi lézt?

Ano, jsem instruktor lezení na umělé stěně, instruktor lezení na cvičných skalách. Také mám certifikát Horského průvodce. Jsem instruktor ČHS CWI, SCI.