Test sedáku Petzl Sitta

 

Testování sedáku proběhlo v poušti USA, na německé žule i na pískovci v ČR. Fotka od Standy Mitače.

 

 

Malá hmotnost, velká cena

 

Každý, kdo držel nějakou dietu ví, že shazování gramů něco stojí. Někoho úsilí, někoho hodně peněz. U vybavení to platí stejně. Čím méně gramů, tím větší cenovka. Sedák Petzl Sitta patří přesně do této kategorie a je jen na vás, jestli polezete v tom nejlepším, co si můžete koupit, nebo dáte přednost kompromisu.

 

Už na první pohled vypadá Sitta velmi dobře – Petzl ví, jak udělat krásný úvazek. Originální design i zpracování jsou naprosto perfektní. Bližší prozkoumání vám odhalí nové technologie a vychytávky.

 

Základem konstrukce sedáku je použití tzn. Wireframe Technology. Nosná část pasu a nohaviček je tvořena lanky z Dyneemy, která májí při zachování stejné hmotnosti až 15x větší pevnost než ocel. Tato konstrukce optimálně rozkládá váhu lezce a umožňuje použít velmi jemnou síťovanou tkaninu místo nosných popruhů a pěny. Tenká látka výrazně snižuje hmotnost a zvyšuje prodyšnost.

 

Pásek je ergonomicky tvarovaný. Část v ,,kříži,, je zůžená. Jasně je vidět Wireframe Technology - ano jsou to oranžové provázky uvnitř sedáku. 

 

Vnitří látka je vemi slabá (přesto odolná) a velmi dobře větrá. Vytlačené oválky jsou lehce průhledné.

 

 

Popruh okolo pasu je ergonomicky tvarovaný a jak již bylo řečeno, využívá (stejně jako nohavičky) Wireframe Technology. Musím říct, že sedí velmi pohodlně a při lezení o něm téměř nevíte. Přezka a dotahovací popruh fungují naprosto hladce. Dotažení i povolování je plynulé, s ničím nemusíte zápasit (u některých jiných výrobců mi popruh připadá moc silný a hrubý, při povolování i dotahování drhne.) Přebytečný popruh můžete zasunout do k tomu určených gumiček. I přesto, že tyto gumičky nejsou nijak zvlášť namáhané, ztratily částečně svoji pružnost, resp. se vytahaly.

 

Přezka má na obě strany hladký chod.

 

Utažení je snadné. Nic se nepovoluje. Fotka od Standy Mitače.

 

 

Sitta má čtyři poutka na materiál. Přední poutka na levé i pravé straně jsou tuhá a lehce odstávají od sedáku. Zvláštností těchto poutek je šňůrka, která poutka rozděluje na dvě části. Šňůrka je zakončena velmi tuhým plastem, který drží šňůrku v pozici, přesně tam, kde ji chcete mít. To by mělo usnadnit organizaci materiálu. Tato vychytávka mě osobně moc nepřesvědčila. Při použití drátových expresek se zobáčky se mi několikrát stalo, že jsem o šňůrku zavadil a karabinou se zachytil. Chvíli jsem dokonce přemýšlel, že šňůrky odstřihnu.

 

Zadní poutka jsou z výrazně měkčího materiálu a neodstávají. Při lezení s batohem netlačí ani nepřekáží. Pro čistě sportovní cesty bych uvítal, kdyby i tato poutka trochu odstávala. Pak by ale zase překážela při lezení v horách. Takže dobrý kompromis. Nechybí tahací poutko, které ve mně moc důvěry nevyvolalo. Dále na pásku najdeme dva sloty pro plastové karabiny.

 

 

Pohled na pravé zadní poutko na materiál. To neodstává. Hůře se do něj cvakají expresky, ale zase nepřekáží při lezení s batohem. Fotka od Standy Mitače.

 

Poutka zvládají i velké množství materiálu. 

 

Přední poutka jsou rozdělena šňurkou. Plastový držáček se dá posouvat. Osobně bych rozdělovač ustříhl.

 

Přední poutka jsou velmi snadno dostupná. Fotka od Standy Mitače.

 

Stejně, jako většina sportovních sedáků, ani Sitta nemá přezkami nastavitelnou velikost nohaviček. Díky promyšlenému tvaru nohaviček a pružnému trojuhelníku, to není ani potřeba. Nohavičky se velmi dobře přizpůsobí, ať už lezete v lehkých kalhotách nebo si obléknete několik vrstev. Rozhodně si ale nemyslete, že jedna velikost bude vhodná pro hubenou slečnu i statného lezce. V případě rychlé potřeby lze vzadu nohavičky odepnou. 

 

Navazovací oka jsou vyztužená proti opotřebení. To už však patří ke standartním prvkům konstrukce snad každého úvazku.

 

Co velmi poteší, je velikost sedáku po sbalení. Kdejaká konkurence může jen tiše závidět. V ceně sedáku je i malý sáček na zip, do kterého se sedák po troše tréninku snadno vleze. 

 

Přezky na nohavičkách nehledejte, nejsou potřeba. Fotka od Standy Mitače.

 

Lehké, přitom odolné navazovací oko a vyztužené oko na nohavičkách.

 

Po sbalení je sedák opravdu malý.

 

 

Sedák jsem měl možnost zkoušet několik měsíců. Lezl jsem v něm desítky sportovních cest na stěně i venku, několik vícedélek a napadal v něm pěknou řádku vetších či menších pádů. Hodně zabrat dostal při lezení širokých spár v USA s Pamelou Shanti Pack. Pouštní spáry jsou na vybavení nemilosrdné a i tento test sedák ustál. Jediné, kde jsem neměl šanci sedák vyzkoušet, bylo klasické alpské lezení. 

 

Úvazek vyniká svojí hmotností a zároveň pohodlím. Při sportovním lezení vás nebude omezovat a při dlouhém vysedávání na štandu vám nepřeřízne nohy. Velmi kladně hodnotím i prodyšnost a skladnost. Petzl dokázal skloubit několik zdánlivě neslučitelných věcí na jedničku.

 

Jediná věc, které nerozumím (a pro mnoho lezců zásadní), je cena. Doporučená maloobchodní cena sedáku Petzl Sitta je 4540Kč a to je cenovka, s kterou se málokdo smíří. Jak jste na tom vy?

Velké díky patří internetovému obchodu AFFEKT.cz, který mi na testování sedák poskytl, a bez kterého by tato recenze nemohla vzniknout.

 

 

Plusy

• nízká hmotnost

• opravdu prodyšný

• velmi dobře sedí

• minimální objem po sbalení

• velmi snadno ovladatelná přezka v pase

 

Mínusy

• vysoká cena

• tahací oko nebudí důvěru

 

Něco mezi

+/- dělící šňůrka předních poutek, osobně bych ji ustřihl

 

Do sedáku jsme padali a padali... Fotka od Dana Dvořáčka.

 

Petzl Sitta v akci na německé žule. Fotka od Standy Mitače.